Symbol české státnosti, největší hradní areál v České republice. Od 9. století obývaný českými knížaty, králi a prezidenty. Jeho objekty zastupují všechny existující umělecké slohy od románského po romantický historismus. Dominantou Hradu je nejvýznamnější kostel České republiky – katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha.

Jeden z divů evropské zahradní architektury vznikl ve 2. polovině 18. století ve svahu za malostranskými šlechtickými paláci především zásluhou architekta Ignáce Jana Palliardiho. Pětice nejhezčích zahrad byla v letech 1988 až 2000 nákladně rekonstruována a propojena do jednoho celku. Jde o zahrady italského typu, budované ve svažitém terénu a doplněné o architektonicky ztvárněné trasy, opěrné zdi, schodiště, altány, vyhlídky, kašny, plastiky a drobné stavby.

Ozdobou honosné Královské zahrady, založené v místech severního opevnění Pražského hradu za Jelením příkopem, je Královský letohrádek z let 1538 – 1556, považovaný za nejčistší renesanční stavbu na  sever od Alp. Najdete zde také zpívající fontánu, pojmenovanou tak podle zvuku vodních kapek dopadajících do ploché bronzové mísy.

Kolik je takových mostů na světě? Ten pražský vznikl jako dílo vrcholné gotiky ve 2. polovině 14. století náhradou za původně zničený most románský a na počest svého zakladatele, českého krále a římského císaře Karla IV., dostal jméno Karlův. Je dlouhý 515 metrů, široký 9,5 metrů a má 16 oblouků. Vstup na něj střeží gotické mostecké věže, z nichž zejména Staroměstská vyniká skvostnou kamenickou výzdobou. Tvůrcem mostu byl vynikající architekt a sochař Petr Parléř. Most je proslulý i ojedinělou galerií, tvořenou třiceti sochami a sousošími světců ze 17.-20. století.

Petřínská rozhledna vznikla v roce 1891 jako napodobenina známé Eiffelovy věže v Paříži. Ve srovnání se svou francouzskou sestrou je asi pětkrát nižší (výška 60 metrů), výškový nedostatek však nahrazuje svojí polohou, stojí totiž na kopci vysokém 318 metrů, dost vysoko nad hladinou Vltavy, takže suma sumárum není výšková převaha Eiffelovky zdaleka tak markantní. Z horního patra se otvírá opravdu nádherný pohled na Prahu, do tohoto patra musíte dojít p  299 schodech a stejný počet musíte zvládnout i po cestě dolů. Hradební zdi v blízkosti rozhledny se říká Hladová, prý proto, že ji dal císař Karel IV. stavět, aby v době neúrody zajistil chudým pražanům práci a uchránil je před smrtí a hladem.